Obec Radim se poprvé písemně připomíná roku 1320 jako zemanské sídlo Bedřicha z Radimi, bylo tu však zjištěno již pravěké osídlení ze starší doby kamenné. Kolem roku 1340 byla ves v držení kouřimského měšťana Mikuláše Klaryce, později náležela bohatým měšťanům kutnohorským, nejprve Hanuši, řečenému Traparovi, později Václavu Wundeweinovi a jeho dědicům. Počátkem 15. století byla obec rozdělena na několik částí, jednu z nich vlastnil Wolfart z Javora a na Radimi, který pravděpodobně v letech 1423 - 1436 nechal postavit vodní tvrz, tu chránil z jedné strany potok Výrovka a z druhé strany bažinatý terén. V roce 1446 Matěj Dubecký z Dubče koupil vodní tvrz a spojil všechny části obce. Dalším z majitelů obce a tvrze byl v letech 1483 - 1487 Oldřich z Kralovic. Roku 1541 koupil obec Petr Záruba z Hustiřan.
Jako dědictví připadla Radim Karlu Zárubovi z Hustiřan, ten v roce 1610 dokončil v sousedství tvrze stavbu renesančního zámku, který se téměř v původní podobě dochoval dodnes. Po smrti Karla Záruby v roce 1612 zdědil zámek a ves Jan Záruba z Hustiřan, kterému však byl majetek pro účast ve stavovském povstání zkonfiskován, statek zabrán a roku 1632 prodán Jakubu Berchtoldovi z Uherčic. Rod Berchtoldů vládl na Radimi do roku 1679, od nich koupila panství Anna Kateřina, hraběnka z Herbeštejna, která ho po šesti letech přepustila Johaně Emercianě, hraběnce Galasové.
Na Radimském panství se vystřídalo mnoho majitelů, od ledna 1721 až do roku 1747 to byl Leopold Josef Šlik. V té době náležel k panství v Radimi zámek, obydlí úřednické, pivovar, vinopalna, myslivna za bažantnicí, sýpky a dvůr poplužní. Od roku 1750 vlastnila panství Augusta, hraběnka Kinská, pak její dědic Josef, hrabě z Vchynic a Tetova, kteří ve své době patřili k pokrokové vrchnosti. Na svůj statek povolali znamenitého správce z Itálie jménem Peducci, znalce půdy a meliorování, a za jejich vlády byla roku 1770 rovněž na zámku v Radimi založena škola, která byla později přemístěna do panské budovy v místě, kde se nachází dnešní školní budova. V roce 1783 prodal Josef, hrabě z Vchynic a Tetova, panství v Radimi knížeti Aloisi Josefu Lichtenšteinovi, tento císařský rod zde panoval nejdéle a to více jak 135 let. V roce 1788 čítala Radim 48 domů.
Obec Radim čítala v roce 1843 již 62 domy a 516 obyvatel. Rozvoj obce však nastal kolem roku 1850 po vybudování železniční tratě Olomouc - Praha a lokální železnice z Bečvár do Peček se zastávkou Radim. Velký rozvoj zaznamenala hlavně sousední ves Pečky, kde postupně vznikal průmysl cukrovarnický, chemický a strojírenský. Pečky se staly průmyslovým střediskem a zdrojem obživy pro široké okolí včetně Radimi. V roce 1850 žilo v Radimi 457 obyvatel, v roce 1900 stoupl počet obyvatel již na 1003. V roce 1865 byla v Radimi zřízena funkce policajta, ponocného a poseláka v jedné osobě. Dne 28. července roku 1885 vypukl největší požár v Radimi, kdy lehlo popelem několik stavení pod školou. V roce 1887 byla zrušena panská cihelna a vápenka v osadě Chroustov. V letech 1891-1892 byla dostavěna a v roce 1893 vysvěcena na návsi před školou pseudogotická kaple Nejsvětějšího Vykupitele podle plánu Josefa Mockera, kterou nechal postavit Jan, kníže z Liechtenštejna. Na sklonku 19. století byly v katastru obce pod vedením badatele ze Zemského (Národního) muzea v Praze prof. Dr. J.L. Píče učiněny významné archeologické nálezy např. ze starší doby kamenné i mladší doby kamenné a doby bronzové. Dále je z archeologických nálezů patrné zdejší osídlení Slovany od 6. století n.l., podle hradu Zlič na Kouřimsku se obyvatelé nazývali Zličané, později zvaní Slavníkovci. Vybudovali řadu tvrzí, hradišť a valů, staré slovanské hradiště bylo i v Radimi, a to v místě zvaném "Na Šancích". Název obce Radim je odvozen od osobního jména, které bylo v rodě Slavníkovců běžné. Jeden z bratří sv. Vojtěcha, který svůj život zasvětil křesťanství jako kněz, se jmenoval Radim, od něho pravděpodobně pochází název obce.
V roce 1909 c.k. poštovní ředitelství v Praze zřídilo v Radimi poštu pro obce Radim, Chotutice a do konce 1. světové války i Chotouň. Do 1 světové války (1914 - 1918) odešlo z Radimi 148 mužů, z nichž 17 položilo život za císaře pána. V čs. legiích sloužilo z Radimi 15 mužů v Rusku, 4 v Itálii, 2 ve Francii, do domobrany v Itálii přešlo dále 7 vojáků z Radimi. Dne 27. června 1920 byl u lípy svobody odhalen pomník padlým v letech 1914 - 1918.
V roce 1921 bylo při sčítání napočteno 1011 obyvatel. V roce 1925 byla na konci obce směrem k Plaňanům postavena Dlabačova kruhová cihelna, která sloužila až do padesátých let, kdy byla zbourána. V roce 1926 byla Radim elektrifikována, obec musela sama zřídit Elektrárenský podnik a elektrickou síť vybudovat svým nákladem.
Po pozemkové reformě v roce 1925 koupil velkostatek a zámek v Radimi universitní profesor Jaroslav Bukovský pro svého syna, který spravoval zámek a velkostatek až do roku 1948. V roce 1930 i v roce 1939 žilo v Radimi přibližně 1225 obyvatel. Během druhé světové války (1939 - 1945) bylo mnoho občanů žalářováno, dva z nich zahynuli v koncentračních táborech. Řada mladých lidí byla odvedena na nucené pomocné práce do Říše, odkud se jeden již nevrátil. Po skončení 2. světové války část obyvatelstva přesídlila do pohraničí, takže v roce 1950 měla Radim jen 932 obyvatel.
Od roku 1948 do roku 1990 vlastnil zámek v Radimi stát. V roce 1990 byl zámek vrácen v restituci potomkům Jaroslava Bukovského. Radim měla 907 obyvatel v roce 1967, 877 obyvatel v roce 1980, 891 v roce 1985, 861 v roce 1990, 879 v roce 1995. Ke konci roku 1999 měla obec 896 obyvatel. Uprostřed obce byl v roce 1994 postaven nový "Obecní dům", ve kterém získal prostory obecní úřad, dále pošta, ordinace lékaře, kadeřnictví, kosmetika, knihovna, restaurace se sálem a vinárnou.
Obci Radim byl Rozhodnutím předsedy PS PČR ze dne 11.5.2001 udělen znak a prapor obce. Po dostavbě 2 obecních bytovek (po 14 bytech) v roce 2000 se zvýšil počet obyvatel obce na 932 a koncem roku 2001 na 939. Od roku 2002 slouží v obci Dům s pečovatelskou službou (DPS), ve kterém se nachází 16 bytových jednotek pro seniory. Na přelomu roku 2002 a 2003 se rozhodovalo o dalším osudu školství v Radimi, podle novely zákona o samosprávě ve školství musely mít všechny školy v ČR právní subjektivitu. Vše se nakonec podařilo, došlo ke sloučení základní školy a mateřské školy a byla zaregistrována ZŠaMŠ Radim, příspěvková organizace. Koncem roku 2003 měla obec 967 obyvatel a o rok později 984 obyvatel. V dubnu 2005 překročila Radim hranici 1000 obyvatel, koncem roku 2005 měla již 1020 obyvatel. V roce 2005 odkoupil zdejší zámek pan Antonín Dotlačil, který ihned započal s jeho renovací a během krátké doby zámek zpřístupnil veřejnosti.
9.10.2024 15:01
Aktuální teplota:
26.1 °C
Vlhkost:
46.6 %
Rosný bod:
13.8 °C
Po rozkliknutí odkazu je potřeba přepnout hodnotu teploty vzduchu z Fahrenheitu na Celsia kliknutím na nastavení (⚙) v pravém horním rohu obrazovky.
Obec Radim se nachází 18 km západně od okresního města Kolína, 2 km jižně od města Pečky, na trati lokální železnice Pečky - Kouřim. Ve vzdálenosti 15 km severovýchodním směrem od Radimi leží lázeňské město Poděbrady a 10 km jižně od obce se nachází starobylé město Kouřim. Východní okraj Prahy je vzdálen 26 km.